26. 9. – 1. 10. 2024

Filmová dokumentární esej o předním evropském architektovi Josipu Plečnikovi konfrontuje jeho osobitou a bohatou tvorbu v Praze a rodném Slovinsku. Film však není jen o architektuře, ale i o Plečnikovi-člověku a o jeho vztazích k T. G. Masarykovi a jeho dceři Alici.

Filmová esej o slovinském architektu Josipu Plečnikovi (1872-1957) z dílny dvou předních tvůrců – před nedávnem tragicky zesnulého dokumentaristy Pavla Kouteckého a kameramana Stana Slušného. U příležitosti rozsáhlé výstavy Josip Plečnik – Architektura pro novou demokracii, která proběhla v roce 1996 na Pražském hradě, vznikl za spolupráce historika architektury Zdeňka Lukeše výjimečný umělecký dokument, který posbíral řadu ocenění a promítal se na plečnikovských výstavách v New Yorku, Barceloně, Haifě, Paříži, Lublani a dalších městech. Snímek, který měl původně trvat jen dvacet minut, se nakonec rozrostl na hodinu a pro srovnání se zabývá kromě úprav na Hradě i Plečnikovou tvorbou ve Vídni a v jeho rodném Slovinsku. Realizace na třech místech jsou navíc konfrontovány s umělcovými návrhy a film se věnuje i proměnám jednotlivých míst. Autoři si všímají dobových ohlasů na Plečnikovu tvorbu, která nebyla vždycky přijímána s nadšením. Josip Plečnik, někdejší žák Otto Wagnera a od roku 1911 profesor na pražské Uměleckoprůmyslové škole, byl brzy po vzniku nové republiky T. G. Masarykem pověřen úpravami hradních zahrad, nádvoří i interiérů. Protože si prezident přál, aby jeho sídlo působilo jako „Hrad demokratický“, vzdal se Plečnik při úpravách veškeré aristokratické okázalosti. Plečnikova architektura znamenala návrat ke kořenům evropské architektonické formy – k antice, ranému křesťanství a k stylizaci přírodního rustikového řádu. Osobitý vztah k architektonickému dědictví antiky se promítl na podobě monumentálních schodišť, obelisků, sloupů s volutami, ale i kamenných stolů a balustrád. Ve filmu uvidíte unikátní letecké záběry hradního areálu nasnímané z malé vzducholodi, dozvíte se proč Plečnik pracoval na Pražském hradě zadarmo a co se lze dočíst v dopisech mezi ním a Alicí Masarykovou.

Ke zhlédnutí ZDE