Dvojí talent i vzdělání architekta a inženýra činí ze Santiaga Calatravy výjimečnou osobnost současné architektury. Jeho díla mají neopakovatelný ráz, který vyplývá – nikoliv náhodou – ze symbolické souhry statických sil. Při své tvorbě se Calatrava opírá o studium organických struktur, například stromů, ale i lidských kostí – i ve své kanceláři má stále na očích lidskou kostru. Uvědomuje si nicméně že formální kvalitě těchto předloh se nemůže vyrovnat: uznává, že „strom je vždycky mnohem lepší“.
Filmový pohled na hotové výtvory, skulptury nevšední krásy, na nichž a v nichž se chodí a jezdí, doplňují záběry autora, který neúnavně skicuje v osamělosti svého bytu. Záběry s vysokou fotografickou kvalitou se střídají s videoreportážemi na hrubozrnném materiálu, které jsou vsouvány mezi záběry na skicy návrhu a obraz hotového díla. Film vypovídá o nekončících cestách, o instrukcích rozdávaných na stavbě, o jednáních s klienty i o kontrolách v rámci stavebního dozoru. Tímto způsobem jsou ztvárněny dva spekty Calatravovy osobnosti – stejnou měrou neoddělitelné i aktuální: umělec tvořící ve své osamělosti a podnikatel ve svém sídle v Curychu, jenž řídí zároveň i činnost svých poboček ve Valencii a v Paříži.
Velké rozměry Calatravových děl a zejména jejich prostorová komplexita nacházejí adekvátní vyjádření v dlouhých, pomalých a klidných záběrech. Calatravova díla, ať už směřují k monumentalitě nebo tíhnou k formální extravaganci, vždy odpovídají funkci, kterou mají plnit. Film Christopha Schauba podtrhuje to, co dnes považujeme za podstatné, tedy použitelnost pro každodenní život.
Produkce: T&C Film AG
Scénář: Christoph Schaub
Kamera: Matthias Kälin
Střih: Fee Liechti
Zvuk: Dieter Meyer, Martin Witz
